Zimojaření
Petr Skoumal, Pája
Tehdy mi říkali, prej že Tě potkali, a že už mě asi nemáš ráda, ruce jsme si podali, skoro si vykali, nestačil jsem si za to vynadat. Z hor sníh útočil, s jarem ňák zatočil, asi se sem paní ledu opět vrací, slzy jsem dávno smyl, se samotou to zapil, zalezli hadi, štíři, taky raci. REF1: Myslel jsem že se mi bude stejskat tak aspoň do zimy, ale moc jsem s tím stejskáním nedopad, teďka když zahřívám studený peřiny, vůbec se mi o Tobě nezdá a to je teprv listopad. Se slunce láskami přijde i zlá tsunami, je špatné vymlouvat se na počasí, na tváři s ránami kdos od Tebe vzkázal mi, že paměť netupí, jen občas se vytasí. Nemá se to prý, že až se oteplí, se Tvoje náruč možná za mnou vydá, ať už neodcházím, sám jistě polobdím, ale nevíš to celé, protože já… REF 2: Myslel jsem že se mi bude stejskat tak aspoň do zimy, ale moc jsem s tím stejskáním nedopad, teďka když zahřívám studený peřiny, vůbec se mi o Tobě nezdá a to je teprv listopad. Od zimy k jaru už ne po staru, vítr dávno stopy schoval, srdce mi netopí, sníh sfouknu si z klopy, no a svět rozhodně nedorotoval. REF1
